Lví rytmus

Lvi ve volné přírodě žijí v proměnlivém rytmu. Po úspěšném lovu mohou několik hodin přijímat potravu a poté dlouho odpočívat.

Kdy se najedí příště, závisí především na možnostech lovu. Jejich život se tak přirozeně střídá mezi intenzivní aktivitou, krmením a regenerací.

V zoologických zahradách bývá režim krmení obvykle mnohem pravidelnější. Australští vědci nyní zjistili, že zařazení celých zvířecích mršin do pečlivě naplánovaného krmného režimu může u lvů v zajetí podpořit chování podobné tomu, které pozorujeme ve volné přírodě. Výsledky studie zveřejněné v časopise Applied Animal Behaviour Science by mohly pomoci zoologickým zařízením zavádět přirozenější způsoby krmení.

Proč na způsobu krmení záleží

Lvi ve volné přírodě se jen zřídka stravují každý den ve stejnou dobu. Jejich jídelní návyky ovlivňuje dostupnost kořisti, úspěšnost lovu i soupeření uvnitř skupiny.

Když uloví větší zvíře, věnují značnou část času trhání, tahání a konzumaci jeho těla. Tyto činnosti vyžadují fyzickou námahu a patří k přirozenému způsobu, jakým lvi získávají potravu.

Strava v zoologických zahradách je sestavena tak, aby pokrývala nutriční potřeby zvířat. Příprava a podávání jídla však mohou omezovat příležitosti k přirozenému chování spojenému s krmením. Vědci proto chtěli zjistit, zda podávání celých mršin dokáže ovlivnit chování lvů v zajetí během jednotlivých fází jejich krmného cyklu.

Jak probíhal australský experiment

Výzkum uskutečnili odborníci z univerzity v Adelaide ve spolupráci se safari parkem Monarto v jižní Austrálii. Po dobu tří měsíců sledovali tři dospělé samce lva afrického. Porovnávali jejich chování před zavedením celých mršin a poté, co se tento způsob krmení stal součástí dosavadního režimu střídání vydatného jídla a půstu.

Během experimentální fáze dostávali lvi přibližně 200 kilogramů mršin jednou za devět dní. Potrava jim zůstávala k dispozici až tři dny.

Osm infračervených kamer nepřetržitě zaznamenávalo jejich chování ve dne i v noci. Díky tomu mohli vědci sledovat nejen samotné krmení, ale také změny, které přetrvávaly dlouho poté, co byla potrava zvířatům předložena.

Lvi jedli výrazně déle

Nejvýraznější rozdíl se projevil v délce krmení. Ve dnech, kdy měli lvi k dispozici celé mršiny, trávili jídlem téměř třikrát více času než při svém obvyklém způsobu krmení.

Častěji také potravu trhali, tahali a různě s ní manipulovali. Podobné činnosti vykonávají lvi ve volné přírodě po úspěšném lovu.

Vedoucí výzkumnice Lesia Hryhorenko z univerzity v Adelaide vysvětlila, že krmení celými mršinami může přinášet výhody přesahující samotnou výživu. Zvířatům totiž umožňuje věnovat se přirozeným způsobům získávání a konzumace potravy po delší dobu.

Výsledky tak naznačují, že způsob předkládání jídla může významně ovlivňovat aktivitu zvířat.

Přirozenější denní rytmus

Po vydatném jídle lvi trávili více času odpočinkem a regenerací. Jak se období bez potravy prodlužovalo, jejich aktivita postupně znovu narůstala. Opakující se cyklus krmení, odpočinku a následného pohybu se podobal přirozeným rytmům zaznamenaným u lvů ve volné přírodě.

Zjištění ukazují, že krmný režim může ovlivňovat chování ještě několik dní po jídle. Při hodnocení jeho účinků je proto důležité sledovat zvířata dlouhodobě, nikoli se zaměřovat pouze na samotný okamžik krmení.

Co stres a agresivita?

Vědci sledovali také přecházení tam a zpět po stejných trasách, které se u šelem v zajetí někdy objevuje v souvislosti s očekáváním potravy nebo frustrací.

Během studie se toto chování mírně zvýšilo, jeho četnost však soustavně nerostla s tím, jak se prodlužovala doba bez jídla. Změny naopak souvisely s předvídatelnými událostmi, například s příchodem ošetřovatelů nebo přesuny mezi částmi výběhu.

Důležité je také to, že vědci během krmení celými mršinami nezaznamenali nárůst agresivity ani narušení sociálních vztahů mezi lvy.

Co výsledky znamenají pro zoologické zahrady

Docentka Alexandra Whittaker zdůraznila, že krmné strategie je třeba hodnotit v průběhu celého krmného cyklu. Změny v chování totiž mohou přetrvávat ještě několik dní po jídle.

Studie má ovšem svá omezení. Zahrnovala pouze tři samce v jediném zařízení, takže její výsledky nelze automaticky vztáhnout na všechny lvy chované v zajetí. Další výzkum by mohl sledovat větší skupiny zvířat a doplnit pozorování chování také o fyziologické ukazatele jejich životní pohody.

Dosavadní poznatky každopádně naznačují, že promyšlený režim krmení může lvům v zajetí nabídnout více příležitostí k přirozenému chování. Zoologickým zahradám tak pomáhá lépe porozumět potřebám těchto mohutných šelem a hledat způsoby, jak jim zajistit vhodnější podmínky.