Plíseň ohrožuje ropuchy

Mladé ropuchy yosemitské čelí během první zimy života nečekanému nebezpečí.

Výzkum naznačuje, že po jarním probuzení z několikaměsíčního zimního klidu se u nich výrazně zvyšuje výskyt infekce způsobené houbou, která ohrožuje obojživelníky po celém světě.

Tato zjištění upozorňují na dosud méně prozkoumanou etapu života tohoto ohroženého druhu a mohou přispět ke zlepšení jeho ochrany.

Houba nebezpečná pro obojživelníky

Houba Batrachochytrium dendrobatidis, označovaná zkratkou Bd, napadá obojživelníky prostřednictvím jejich kůže. Těžká infekce může narušit důležité tělesné funkce, včetně regulace množství vody a solí v organismu, a způsobit vážné zdravotní komplikace.

Houba Bd se podílí na úbytku populací obojživelníků po celém světě. Zvláštní pozornost ochránců přírody si zaslouží také ropucha yosemitská, která obývá omezenou oblast pohoří Sierra Nevada v Kalifornii a je zařazena mezi ohrožené druhy.

Tyto ropuchy se rozmnožují v mělkých vodních tůních během teplejších měsíců. Když se ochladí, ukrývají se pod zemí a přecházejí do stavu zimního útlumu, při němž se jejich tělesná aktivita výrazně snižuje. Toto období může trvat několik měsíců.

Co odhalil výzkum

Vědci sledovali ropuchy yosemitské na šesti lučních lokalitách v letech 2021 až 2023. Během výzkumu odebrali více než 1 800 vzorků, aby zjistili, jak se výskyt infekce mění v závislosti na ročním období a vývojové fázi zvířat.

Přítomnost houby Bd ověřovali pomocí šetrných stěrů z kůže. Porovnávali výsledky testování mladých ropuch před jejich první zimní nečinností a po jarním probuzení.

Před první zimou byla infekce zjištěna přibližně u 23 procent testovaných mladých ropuch. Po zimě už pozitivní výsledek vykazovalo více než 90 procent jedinců.

Výrazný nárůst se projevil na několika lokalitách a opakoval se ve všech sledovaných letech. Výsledky tak naznačují, že první zimní období může hrát důležitou roli v průběhu infekce.

Proč infekcí po zimě přibývá?

Vědci zatím nemají jednoznačnou odpověď. Zvažují několik možných vysvětlení, která se vzájemně nevylučují.

Podle jedné z teorií mohou mladé ropuchy vstupovat do zimních úkrytů s nízkou mírou infekce, kterou je obtížné odhalit běžnými testy. Během období zimního klidu by se houba mohla postupně množit, takže by ji bylo možné po jarním probuzení snáze zjistit.

Další možností je přenos infekce mezi ropuchami, které sdílejí podzemní úkryty. Blízký kontakt během několikaměsíčního zimního období by mohl přispívat k vysokému podílu nakažených jedinců na jaře.

Ani jedno z těchto vysvětlení zatím nebylo potvrzeno. Výzkum navíc komplikuje skutečnost, že podzemní úkryty mohou být po dlouhou dobu pokryté sněhem, což ztěžuje jejich přímé sledování.

Vědci proto potřebují lépe porozumět také tomu, jak sezónní změny aktivity a fungování imunitního systému ropuch ovlivňují průběh infekce. Další studie by měly pomoci určit, zda jarní nárůst pozitivních výsledků souvisí především s tím, že se infekce stává lépe zjistitelnou, s jejím šířením mezi jednotlivými zvířaty, nebo s kombinací obou faktorů.

Co to znamená pro ochranu druhu

Nová zjištění mohou ovlivnit postupy používané při ochraně ropuch yosemitských. Program zaměřený na jejich návrat do přírody, na němž spolupracují zoologická zahrada v San Franciscu a americká Správa národních parků, se začal více zaměřovat na vypouštění starších jedinců namísto mladých ropuch.

Odchov starších zvířat vyžaduje více času i prostředků. Mohl by jim však umožnit překonat citlivou fázi vývoje ještě před návratem do volné přírody.

Výzkum zároveň ukazuje, že období zimního klidu je důležité pro pochopení vývoje houbové infekce u mladých ropuch. Přestože po první zimě podíl pozitivních nálezů prudce stoupá, přesná příčina tohoto jevu zůstává nejasná.

Podrobnější zkoumání podzemních úkrytů a pravidelné sledování mladých ropuch během celého roku mohou přinést důležité poznatky pro budoucí ochranářská opatření. Lepší pochopení této skryté etapy jejich života by mohlo přispět k účinnější ochraně ohroženého druhu a zvýšit jeho šance na dlouhodobé přežití.