Nejstarší Evropané

V bulharské jeskyni Bacho Kiro vědci objevili jedny z nejstarších známých pozůstatků moderního člověka v Evropě.

Nález ukazuje, že Homo sapiens dorazil do Evropy dříve, než se dříve předpokládalo, a že se zde setkal s tehdejšími neandertálci.

Studie publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o prvních migracích našeho druhu na evropský kontinent.

Tajemství jeskyně bacho kiro

Výzkum odhalil pozůstatky staré více než 45 000 let

Archeologové zkoumali nálezy z jeskyně Bacho Kiro v Bulharsku, kde objevili lidské kosti a zuby spojené s takzvanou počáteční fází mladšího paleolitu. Pomocí genetických analýz a datování vědci určili, že pozůstatky patřily druhu Homo sapiens a pocházejí z doby před více než 45 tisíci lety.

Tento objev je významný především proto, že ukazuje, že moderní lidé se do středních oblastí Eurasie rozšířili mnohem dříve, než naznačovaly některé předchozí teorie. Výsledky zároveň potvrzují, že migrace Homo sapiens do Evropy nebyla jednorázovou událostí, ale pravděpodobně probíhala v několika vlnách.

Setkání s neandertálci

Dvě lidské linie žily určitou dobu vedle sebe

Příchod Homo sapiens do Evropy neznamenal okamžitý konec neandertálců. Vědci se domnívají, že oba druhy se po určitou dobu překrývaly a mohly mezi sebou kulturně i biologicky komunikovat.

Nálezy z Bacho Kiro zahrnovaly také různé kostěné nástroje a ozdoby vyrobené například ze zubů jeskynních medvědů. Tyto předměty připomínají artefakty, které byly později vyráběny posledními neandertálci v západní Evropě. Podle výzkumníků to naznačuje možné kulturní vlivy mezi oběma skupinami.

Genetické důkazy

DNA pomohla určit původ nalezených ostatků

Protože byly některé lidské kosti velmi poškozené, vědci využili moderní metody analýzy bílkovin a mitochondriální DNA. Ty umožnily identifikovat fragmenty jako pozůstatky Homo sapiens a potvrdit jejich stáří.

Genetická data zároveň poskytla informace o vztahu těchto dávných lidí k pozdějším populacím. Výsledky podporují představu, že první moderní lidé v Evropě byli součástí širší expanze z Afriky, která postupně změnila podobu lidské populace na kontinentu.

Nový pohled na lidskou historii

Objev posouvá hranice poznání o našich předcích

Nález z bulharské jeskyně Bacho Kiro představuje důležitý krok k pochopení toho, jak se Homo sapiens šířil po světě. Ukazuje, že cesta moderního člověka do Evropy byla složitější a delší proces, než se dříve vědci domnívali.

Výzkum zároveň připomíná, že historie lidstva není příběhem jediného druhu, ale výsledkem setkávání různých lidských populací, jejichž stopy dodnes nacházíme v archeologických nalezištích i v naší DNA.