Psí stopa

V jihoafrickém Karoo pomáhají speciálně vycvičení psi vědcům hledat stopy zvířat, která je ve volné přírodě mimořádně obtížné sledovat.

Jejich citlivý čich dokáže odhalit trus vzácných a plachých druhů, což vědcům poskytuje cenný materiál pro genetický výzkum a lepší ochranu ohrožených populací.

Čich místo pozorování

Studium některých divokých zvířat je pro vědce mimořádně náročné. Malé kočkovité šelmy jsou často aktivní v noci, pohybují se na rozsáhlém území a jejich přímé pozorování je vzácné. Podobné problémy se týkají i dalších nenápadných druhů, například luskounů.

Právě zde přicházejí ke slovu psi vycvičení k vyhledávání pachu zvířecího trusu. Zatímco člověk může trus v terénu snadno přehlédnout, pes dokáže zachytit jeho pach a upozornit na místo, kde se nachází. Výzkumníci pak mohou vzorek odebrat a podrobit ho laboratornímu zkoumání.

Pomoc pro malé kočky

Jedním z významných příkladů je kočka černonohá, nejmenší africká kočkovitá šelma. Vzhledem k její vzácnosti, malým rozměrům a skrytému způsobu života není snadné zjistit, kde přesně se jednotliví jedinci pohybují.

Výzkumníci proto kombinují práci detekčních psů s genetickou analýzou nalezeného trusu. Tento přístup umožňuje získat informace o jednotlivých zvířatech, jejich genetické rozmanitosti, vzájemné příbuznosti i pohybu mezi populacemi.

Při jednom z rozsáhlejších výzkumů v jižní Namibii a ve střední části Jihoafrické republiky bylo shromážděno 186 vzorků trusu. Genetickou analýzou se podařilo identifikovat 128 z nich a vzorky poskytly údaje o 65 jednotlivých kočkách černonohých.

Více než jen hledání trusu

Význam podobných psích týmů nespočívá pouze v samotném nalezení vzorku. Z trusu lze získat DNA, která pomáhá určit druh i konkrétního jedince a poskytuje další informace důležité pro výzkum.

Taková neinvazivní metoda má velkou výhodu:

zvíře není nutné chytat ani rušit. To je obzvlášť důležité u vzácných druhů, u nichž může být odchyt stresující nebo obtížně proveditelný.

Detekční psi navíc mohou prohledat větší území než lidé. Jejich schopnost zachytit pach i tehdy, když je vzorek ukrytý nebo téměř neviditelný, rozšiřuje možnosti terénního výzkumu.

Od koček až po luskouny

Využití psího čichu v ochraně přírody se přitom neomezuje na jediný druh. Psi jsou cvičeni k vyhledávání různých ohrožených živočichů a jejich stop, včetně luskounů. Pomáhají také odhalovat nelegálně získávané části zvířat a další předměty související s pašováním.

V Jihoafrické republice například specializované týmy pomáhají při odhalování luskouních šupin. Využití detekčních psů se postupně rozšiřuje i na další úkoly spojené s ochranou biodiverzity.

Neocenitelný pomocník vědců

Pro výzkumníky představují detekční psi další nástroj, který může výrazně zlepšit způsob, jakým se sledují vzácné a obtížně pozorovatelné druhy. Kombinace jejich čichu, terénního průzkumu a moderních genetických metod umožňuje získat informace, které by jinak bylo velmi obtížné shromáždit.

Pes přitom nemusí zvíře vůbec spatřit. Stačí, že zachytí jeho pachovou stopu. Pro vědce může i takový nenápadný nález znamenat důležitý dílek skládačky při snaze pochopit, kolik zvířat v krajině žije, jak se pohybují a co potřebují k přežití.