Mikroplasty v Amazonii

Znečištění mikroplasty se již neomezuje pouze na oceány a pobřeží.

Výzkumníci stále častěji nacházejí drobné plastové částice v celém povodí Amazonky — ve velkých řekách, městských tocích, jezerech, sedimentech a dokonce i uvnitř ryb.

Vědci se nyní snaží zjistit, jak tato kontaminace ovlivňuje vodní organismy. První výsledky naznačují, že vystavení mikroplastům může narušovat dýchání, trávení, růst i běžné fyziologické procesy. Mimořádná rozmanitost Amazonie zároveň znamená, že jednotlivé druhy mohou čelit velmi odlišným rizikům.

Piraruku hrozí specifické nebezpečí

Piraruku, známý také jako Arapaima gigas, patří mezi nejpozoruhodnější ryby Amazonie. Žije ve vodách záplavových oblastí s nízkým obsahem kyslíku a musí pravidelně vystupovat k hladině, aby se nadechl vzduchu pomocí upraveného plynového měchýře, který do určité míry funguje jako primitivní plíce.

Tato adaptace pomáhá tomuto druhu přežívat již miliony let, nyní však může zároveň zvyšovat jeho vystavení mikroplastům, které plavou v blízkosti vodní hladiny. Amazonský biolog Adalberto Val vysvětluje, že plastové částice, které se dostanou do dýchacího systému pirarukua, mohou způsobit fyzické poškození, narušit dýchání a vyvolat zánětlivé reakce. Ty mohou odvádět energii od dalších důležitých funkcí organismu.

Částice mohou také interagovat s minerály, jako jsou sodík, draslík a vápník, a potenciálně tak snižovat jejich dostupnost pro běžné fyziologické procesy. Protože piraruku pravidelně přijímá vzduch z hladiny, vědci se zvláště zajímají o to, zda se částice mohou dostat zda se částice mohou dostat mimo jeho trávicí systém a pronikat do vnitřních tkání.

Znečištění se mění s ročním obdobím

Mikroplasty již byly zaznamenány v mnoha prostředích Amazonie, jejich koncentrace však zdaleka není všude stejná. Velké řeky, jako je Amazonka, mohou částice díky obrovskému objemu vody ředit. V menších městských vodních tocích se však znečištění může výrazně koncentrovat. Výzkumníci, kteří zkoumali toky v okolí Manausu, zaznamenali na silně zasažených místech koncentrace až 74 550 mikroplastových částic na metr krychlový. Situaci dále komplikuje sezónní zaplavování.

Během období vysoké hladiny vody se řeky propojují se záplavovými oblastmi a lesy, což umožňuje plastovým částicím rozšířit se do mnohem větších oblastí. Během sucha hladina vody klesá a částice se mohou koncentrovat v říčních ramenech, tůních a sedimentech, což může zvyšovat vystavení ryb. Důležitou roli hraje také chemické složení vody. V Amazonii se nacházejí kyselé černé vody, na sedimenty bohaté bílé vody a mnoho dalších vodních prostředí. Každé z nich může ovlivňovat, zda částice zůstanou ve vodním sloupci, dále se rozpadají, nebo klesnou ke dnu.

Svou roli může hrát také plovoucí vegetace, která dokáže mikroplasty zachytávat. To může zpomalit jejich pohyb po proudu, zároveň však může vytvářet místa s vyšší koncentrací částic pro živočichy žijící mezi vodními rostlinami nebo hledajícími potravu v jejich okolí.

Malé ryby mohou být silně vystaveny mikroplastům

Povodí Amazonky je domovem více než 3 000 známých druhů ryb, z nichž mnoho žije v úzkých lesních tocích označovaných jako igarapé. Tyto malé vodní toky mohou být obzvláště zranitelné, pokud do nich proniká městský odpad a nedostatečně čištěné odpadní vody.

Výzkum v povodích v brazilském státě Pará odhalil plastové částice v žábrách a trávicích soustavách téměř všech zkoumaných ryb. Vědci celkem identifikovali 383 částic, což představovalo průměrně přibližně 5,6 částice na jednu rybu. Kontaminace se neomezovala pouze na druhy, které se živí u dna nebo rostlinami. Zasaženy byly také dravé ryby, což naznačuje, že plastové znečištění se již široce rozšířilo místními vodními potravními sítěmi.

U malých ryb mohou mít význam i pouhé jednotky částic. Mikroplasty se mohou zachytit na žábrách a potenciálně ovlivnit dýchání a imunitní funkce, zatímco spolknuté částice mohou přispívat k podráždění trávicí soustavy nebo fyzickému poškození. Míra hromadění částic se mezi jednotlivými druhy liší. Míru jejich vystavení proto může ovlivňovat velikost, potrava i prostředí, ve kterém žijí.

Plasty se dostávají až na říční dno

Druhy ryb, které se živí u dna, čelí dalšímu problému: částice se usazují v sedimentech. Výzkumníci odhadují, že některé říční sedimenty mohou obsahovat přibližně 13 milionů mikroplastových částic na metr krychlový.

Jedním ze sledovaných druhů je Hoplosternum littorale, který se živí přírodním materiálem získávaným ze dna jezer a záplavových oblastí. Experimenty naznačují, že i koncentrace mikroplastů ve výši 0,0005 % v potravě může u tohoto druhu zvyšovat fyziologický stres a přispívat ke ztrátě tělesné hmotnosti.

Když organismus reaguje na cizorodé částice vyvoláním zánětu, může být energie, která by za normálních okolností podporovala růst nebo jiné biologické procesy, místo toho přesměrována na zvládání tohoto stresu.

Proč se to týká i lidí

Důsledky přesahují jednotlivé druhy ryb. Ryby jsou důležitou součástí jídelníčku i zdrojem obživy lidí v celé Amazonii. V brazilském státě Amazonas činí průměrná spotřeba přibližně 14 kg na osobu ročně, zatímco celostátní průměr je přibližně 2,8 kg. V některých komunitách žijících podél řek je závislost na rybách výrazně vyšší.

Pokud vystavení mikroplastům snižuje růst, zhoršuje zdravotní stav nebo omezuje rozmnožování hospodářsky významných druhů, mohlo by to časem ovlivnit dostupnost potravin i místní rybolov. Další obavou je možné vystavení člověka mikroplastům.

Výzkum z jiných částí světa již odhalil mikroplasty v jedlých tkáních ryb. Jedna studie z roku 2025, která zkoumala komerčně lovené ryby z asijských vod, zjistila průměrně 8,95 částice na jeden exemplář a odhadla, že lidé mohou částice přijímat prostřednictvím běžné konzumace ryb.

Odpovídající údaje pro amazonské ryby však stále chybějí. Vědci proto zatím nemohou určit rozsah možného vystavení lidí mikroplastům v tomto regionu. Zároveň varují před vyvozováním závěrů o přímých zdravotních účincích na člověka, dokud nebude k dispozici více důkazů.

Rostoucí ekologická výzva

Mikroplasty představují pouze jeden z několika tlaků, kterým amazonské vodní ekosystémy čelí. Populace ryb v celém povodí již ovlivňují klimatická změna, odlesňování, přehrady, pesticidy a městské znečištění.

Plasty představují další stresový faktor v prostředí, kde je mnoho druhů přizpůsobeno náročným podmínkám, jako jsou vysoké teploty a nízký obsah kyslíku. Další vědeckou výzvou již není pouze prokázat přítomnost mikroplastů. Výzkumníci nyní potřebují pochopit, jak se částice pohybují různými amazonskými prostředími, jak na ně reagují jednotlivé druhy a zda se kontaminace prostřednictvím potravy nakonec dostává až k lidem.

Amazonie může na první pohled působit jako prostředí s řekami dostatečně rozsáhlými na to, aby pohltily téměř cokoli. Rostoucí množství důkazů však naznačuje, že i mikroskopické znečištění může pronikat hluboko do ekosystémů a potravních řetězců, které jsou na těchto vodách závislé.